SkiTour

Ve své kariéře jste absolvoval již nespočet závodů, za sebou máte další z nich. Jaké ve vás převládají pocity?
Můžu říci, že se mi jelo dobře. Abych pravdu řekl, už se nesnažím ani závodit, ale soustředím se především na styl, abych se pěkně svezl. Sníh, který byl dneska, mám velice rád. Takový prachový a malinko přesýpací ve stopě. Po dojetí u mě tedy převládá spokojenost.

Orlický maraton postihl velmi krutý mráz. To ale k takovým závodům jistě patří…
Samozřejmě, zima byla pořádná, přesně tak, jak má být. Mám pocit, že bylo kolem dvanácti stupňů pod nulou, což je pro závod vcelku ideální. Horší by byl silnější vítr, s tím mrazem se člověk ještě nějak vypořádá.

Vy sice říkáte, že už nezávodíte, přesto jste se ve svém věku umístil na čtrnácté příčce na 20 km klasicky. V nadsázce řečeno, měli by se mladší závodníci stydět?
V lednu mi bylo šedesát, takže už nejmladší nejsem (směje se). Každý pro to něco děláme a musíme se s tím vyrovnat, zda na to máme. Já už tomu, co dělám, neříkám trénování. Říkám pouze, že se jdu svézt na lyžích a pokud se mi nějaký podobný závod povede, tak jsem spokojený.

Dá se tedy říci, že lyžování představuje vaši největší vášeň?
Nevím, jestli se tomu dá říkat vášeň (směje se). Lyžoval jsem úplně od mala, zatím mě to ještě drží a byl bych rád, kdyby mi to ještě nějakou chvíli šlo.

Nastoupil jste k řadě závodů v České republice. Mohl byste porovnat například Jizerskou padesátku a dnešní závod?
Orlický maraton sice ještě nemá takovou tradici, ale já sem jezdím hrozně rád, jsou zde příjemní lidé. Tady se snaží za každou cenu dobře připravit trať. Jizerku jezdím také rád, letos už to bylo po jednadvacáté. Tam už je to takové větší, ale musím říci, že to, co se jim povedlo letos, to byla opravdu ostuda, to říkám na rovinu. Při stávající technice, kdyby vyjeli jen o půl hodiny před běžkaři, tak by ta stopa byla slušná. Na druhou stranu měli organizátoři smůlu, že zrovna chumelilo a foukalo. Jak říkám, při té technice, kterou dnes máme, se ta stopa dala udržet v daleko lepším stavu.

Dnes jste nastoupil pouze k vedlejšímu závodu, tedy k běhu na 20 km klasicky. Hecovali vás třeba kamarádi, abyste si přece jenom ukousl větší porci?
Již od malička jsem měl vždy rád dlouhé tratě. První padesátku jsem jel, když mi bylo sedmnáct roků. Tady na Orličáku už asi podesáté jedu tu kratší a jsem s tím spokojený, jelikož se vždy krásně svezu a nic neřeším. Samozřejmě mě hecovali, to bylo samé: „Ty jsi srab, jedeš jen tu krátkou.“ (směje se). Já jsem prostě takový, jaký jsem.

Máte za sebou dvoje olympijské hry, jste patnáctinásobný mistr republiky, dalo by se pokračovat ještě dlouho. Který z těchto momentů byl pro vás osobně nejlepší v kariéře?
Musím říci na rovinu, že se to těžko posuzuje. Závodím asi od pěti let. Někdo říká, olympiáda a další. Byly to tisíce závodů a z toho vyzdvihnout jeden je neuvěřitelně těžké. Každý závod vám dá nějakou zkušenost, zážitek, tohle zřejmě nedokážu srovnat. 

A nějakého přítele, či kolegu, který vás provázel po dobu vaší kariéry?
To je hodně podobná otázka. Těch lidí se vystřídalo hrozně moc. Jsou to známí, spoluzávodníci, nebo i soupeři ze zahraničí. Myslím, že bych se ale něčeho mohl dotknout. V roce 1984 jsem jezdil seriál dlouhých běhů po světě a tam jsem přišel mezi laufaře z té typické klasiky. Během tří závodů jsme se dali tak dohromady, že jsme jeli parádně. Tam jsem se seznámil s borcema, které jsem do té doby vůbec neznal, to bych možná trochu mohl vyzdvihnout. Nechci ale urazit někoho, že jsem si na něj nevzpomněl (směje se).

Jak jste se k tomuto sportu vůbec dostal?
Lyžovali rodiče, avšak ne závodně. Můj starší bratr ale ano, takže možná díky němu. Pak jsme měli bezvadný lyžařský oddíl v Polici a vyplynulo to samo sebou.

Rozhodoval jste se ještě mezi nějakým jiným sportem?
Prakticky ne. Jezdil jsem trochu na kole, ale tenkrát to bylo zase jiné, než to je teď. Nadále jsem pak lezl hodně po skalách, jelikož u nás jsou hodně pískovcové oblasti. Z té doby se například rekrutoval Miroslav Šmíd, známý bezvadný horolezec. Posléze jsme jezdili třeba i na vodu, prošel jsem všeličím, nicméně u lyžování jsem zůstal, za což jsem rád.

Autor. S. Muharem