Struny podzimu

Mahlerovský triumf v O2 areně

Mahlerovský triumf v O2 areně

19.5.2011 | Aktualita
Největší a nejnákladnější koncert Pražského jara v dějinách, monumentální provedení Mahlerovy Symfonie č.8, skončil aplausem vestoje. Na 500 účinkujících předvedlo klíčové dílo Mahlerova díla strhujícím způsobem.

Hlavní otázka večera – jak se Mahlerově 8. symfonii bude dařit ve svatostánku popu a sportovních klání – se stala podružnou po několika prvních tónech. Hudba sama potlačila všechny pochyby do pozadí. Mahler, ve své době sám často nepochopený, kdysi prohlásil: „Můj čas přijde.“ A koncertní předvedení jeho Symfonie č. 8 mu po sto letech od jeho úmrtí dalo zapravdu.

Německý dirigent Christoph Eschenbach sezval do pražské O2 areny dva orchestry a šest pěveckých sborů. Dosáhl tak sice jen zhruba z poloviny obsazení, pro které při svém premiérovém uvedení v roce 1910 skladba dostala přízvisko „Symfonie tisíců“, ale podařilo se mu sestavit hudební těleso, které svou dynamikou, barevností a ladným zvukem naplnilo O2 arenu beze zbytku.

Mahler svou osmou symfonii překvapivě nezkomponoval do obligátních vět, ale do pouhých dvou částí, založených na textech, jež od sebe dělí deset století. První část pracuje s latinským hymnem Veni creator spiritus, druhá pak se závěrečnou pasáží Goethova Fausta. Posláním celé skladby je myšlenka vykoupení prostřednictvím lásky, kterou Mahler vyjádřil také ve svém věnování symfonie manželce Almě. Křehkou a zároveň monumentální podobu pak tato idea získává především v druhé části Symfonie č.8, kde Goethův text sleduje cestu Faustovy duše, zachráněné z Mefistofelových spárů, při jejím závěrečném vystoupení na nebesa.

Gustav Mahler by jistě měl z Eschenbachova provedení radost. Sám proslul jako přísný, nekompromisní dirigent, který netoleroval u hudebníků neprofesionalitu. A letošní pražské provedení jeho symfonie bylo nejen profesionální, bylo umělecky přesvědčivé. Mahlerovu 8. symfonii není snadné poslouchat. Oč těžší asi je ji hrát? Při závěrečném aplausu vestoje ale rozzářené obličeje aktérů na pódiu i posluchačů v hale jasně svědčily o tom, že se umělecký talent Gustava Mahlera podařilo oslavit důstojně a inspirovaně.

Pochvala patří také organizátorům koncertu. Praha dnes prakticky nemá standardně vybavený prostor pro hudební podniky takovéhoto rozsahu. A volba O2 areny se ukázala být volbou vhodnou.

Autor: Saša Neuman

-sh-

 

Galerie k článku

 

 Všechny novinky

Související novinky

Struny podzimu 2012 – baroko, jakutské šamanky i potápějící se Titanic

Struny podzimu 2012 – baroko, jakutské šamanky i potápějící se Titanic

30.4.2012 | Aktualita
Na pět podzimních týdnů připravují pořadatelé renomovaného hudebního festivalu Struny podzimu opět vytříbené a pestré menu, nabízející hvězdná jména jako Philippe Jaroussky či Sonny Rollins a...
Hudební audience u královny jazzu

Hudební audience u královny jazzu

15.3.2012 | Aktualita
Po necelých dvou letech se královna amerického jazzového zpěvu Dianne Reeves vrátila na pódium Strun podzimu, aby tentokrát svou přítomností ozdobila jarní donátorský GALA večer tohoto výjimečného...
 Všechny galerie

Související galerie

Kalendář akcí

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Květen 2012
POÚTSTČTSONE
1 2 3 4 5 6
7 8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19
20
21 22 23 24 25 26 27
28 29
30 31